Současná situace: Celé nádraží je dnes naddimenzované, technicky zastaralé, dlouhodobě neudržované a je ostudou pro město. Krom starých přístřešků je hlavním nedostatkem stávajícího stavu nemožnost parkování a absence zázemí WC. Cestující do Prahy jsou nuceni parkovat auta například na Havlíčkově náměstí, v Habešovně, na Sítné a pak přestupovat na autobus, přičemž komplikují místním parkování.
Na autobusovém nádraží Kladno denně nastupuje podle údajů z roku 2015 cca 700 cestujících. Pro porovnaní na zastávce u gymnázia nastupuje 2600 a na náměstí Svobody kolem 4000 cestujících denně.
V případě vybudování rychlodráhy, která získala v roce 2019 územní rozhodnutí, se dá počítat s úbytkem cestujících, mj. proto, že aby byla železnice efektivně využita, dojde k přetrasování autobusových linek, z nichž některé dnes končí na autobusáku.
Rok 2016: Byla vyhlášena architektonická soutěž, u které bylo přesně popsáno, že investiční náklady na první etapu nesmí překročit 150 mil. V soutěži se sešlo celkem 6 návrhů, byla udělena dvě druhá místa, nebyl vybrán jednoznačný vítěz soutěže. Město následně vypsalo jednací řízení bez uveřejnění a byla podepsána smlouva s jedním z vítězných účastníků soutěže, studiem Cuboid architekti.
Řetězec Lidl v počátcích zadání soutěže plánoval podstatnou přestavbu své prodejny a s městem se domluvil na společném podzemním parkování jak pro nádraží, tak pro prodejnu. V průběhu času však řetězec svůj názor změnil zejména proto, že se ukázalo, že původně odhadované investiční náklady budou několikanásobně vyšší.
V tu chvíli původní koncept společného řešení podzemního parkování, ztratil smysl. Bez dohody situace kterou vidíte na přiložené vizualizaci, nešla realizovat. Nádraží by bylo zapuštěné, ale obchodní dům na pozemcích které v roce 2002 tehdejší primátor Volf prodal za 800 Kč/m2 investorské skupině ABC Chomutov, by zůstal ve stávající výšce.
Rok 2017 Na začátku roku se kladeňáci dozvěděli, že nádraží bude hotové do konce roku 2018.
13.1.2017: Město minulý rok vyhodnotilo architektonickou soutěž, ze soutěžních návrhů vychází i připravovaný projekt. Chybět by neměly ani záchytné parkoviště a úschovna pro kola. Protože Kladno na modernizaci chce využít evropské dotace, podmínkou je dokončení prací do konce roku 2018. „Stihnout se to dá,“ uvedl primátor.
Milan Volf (Volba pro Kladno)
Rok 2018: Dokončen projekt první etapy. V realizaci nenastal žádný posun. Nádraží i jeho okolí dále chátrá. Město má nové vizualizace budoucího stavu.
1. etapa zahrnovala: odstavy pro autobusy, nástupiště, podzemní parkoviště pro 95 automobilů, prodejnu jízdenek a zázemí pro řidiče. V plánku jde o část označenou jako terminál.
- Odhad investičních nákladů 1. etapu: 345 milionů.
Na první etapu bylo požádáno o dvě dotace. Z toho byla schválena jen jedna ve výši 100 milionů na stavbu nádraží. Druhá na stavbu podzemního parkoviště pod nádražím nebyla schválena ze dvou důvodů. 1. město nezískalo stavební povolení do doby, kdy bylo nutné o dotaci žádat. 2. cena 1 milion na jedno parkovací místo, připadala poskytovateli dotace nepřiměřená.
Město by za první etapu zaplatilo 245 milionů. Samozřejmě to by platilo v případě, že by se při stavbě neobjevily nečekané problémy. (Stavba je na území, nad kterým byl v minulosti rybník, kvůli zahloubení parkoviště bylo nutné stavět ohromnou opěrnou zeď, panovaly obavy, že dojde k narušení celého území, ve svahu je protiatomový kryt, u vjezdu je hlavní přivaděč vody, který by bylo nutné kompletně přeložit…)
2. etapa dostavba další administrativní budovy magistrátu (F) nad nádražní budovou, galerie a další budovy (E,G). Stavbu této etapy bylo možné zahájit až po skončení udržitelnosti dotace, tedy nejdříve po pěti letech od dokončení projektu autobusového terminálu.
- Odhad investičních nákladů na 2 etapu: 130 milionů.
Ani etapa 2 nebyla bez problémů. Protože obchodní řetězec Lidl ustoupil od původního plánu, vznikaly během přípravy projektu prostorové problémy mezi plochou nádraží a Lidlem a projekt se začal odchylovat od původní vize navržené v architektonické soutěži a znázorněné na vizualizaci. Otázka proč stavět další budovu pro administrativu magistrátu? Ano novější kanceláře jsou lepší ale nestačí opravit stávající?
Celkové investiční náklady na obě etapy: 475 milionů.
3. etapa Budovy A1,2,3, B,C a D by vznikaly v režii soukromých investorů. Samozřejmě za předpokladu, že by s plánem souhlasili. Budova A1 je na pozemku firmy Artega s.r.o. – Mgr. Miroslav Vacek. Budova B je na pozemku spoluvlastněném JUDr. Františkem Hrudkou a Mgr. Miroslavem Vackem. Jen samotnou stavbou opěrné zdi v první etapě by došlo k výraznému zhodnocení pozemků pod stavbami A1 a B. Cena kterou bychom za to zaplatili by byla ovšem extrémně vysoká.
Celkově zůstává otázka. Proč nebyla zpracována dopravní studie? Proč byl akceptován projekt u kterého došlo k navýšení ceny oproti původnímu zadání o 200 milionů?
Rok 2019 Po volbách a výměně na radnici se seznamujeme s rozpracovanými projekty. Pro realizaci jsou připraveny dva investičně nejnáročnější. Jeden pro první etapu autobusového nádraží a druhý pro opravu hlavní třídy. Pro nejhustěji obydlené Kročehlavy nebo jiné části města nebylo v plánu nic. Veškeré peníze na investice měly jít do autobusového nádraží a na předláždění hlavní třídy.
Vzhledem k tomu, že odhadované investiční náklady jen na první etapu autobusáku byly vyšší, než je rozpočet odboru dopravy na celý rok, objednali jsme u původního projektanta studia Cuboid prověřovací studii s cílem zjistit zda je možné snížit cenu za realizaci projektu. Zároveň s tím byla objednáno u dopravního experta posouzení dopravního významu a potřebné dopravní kapacity autobusového nádraží Kladno.
První studie ukázala, že jedinou možností, jak výrazně snížit výslednou cenu, by bylo vynechat podzemní parkoviště, čímž bychom původní cenu snížili o necelých 100 milionů. (cena jednoho parkovacího místa vycházela na astronomický jeden milion korun) Pokud by z projektu vypadlo parkoviště, přišli bychom o jeden z důvodů, kvůli kterým má přestavba smysl a také o podmínku přidělení dotace na stavby tohoto typu.
Zjednodušeně lze říct, že si minulé vedení města za 10 milionů objednalo několik líbivých vizualizací které prezentovali před volbami s vědomím, že k realizaci stejně nikdy nedojde jelikož Kladno takovou stavbu nemůže zaplatit.
Dopravní studie potvrdila co si mnozí mysleli již dříve. Plocha je předimenzovaná a význam tohoto dopravního uzlu bude postupně upadat. Krom jiného také studie upozornila na fakt, že díky integraci Rakovnicka se v prosinci 2019 sníží počet linek z 22 na 17.
Výstupem dopravní analýzy bylo doporučení pro úpravu kapacity nádraží, podle kterého městský architekt pro veřejný prostor navrhl řešení prostoru tak, aby nádraží mělo dostatečnou kapacitu, plnilo požadavky na pohodlné cestování, aby umožnilo parkování osobním automobilům a aby výsledné řešení tolik nezatížilo městskou kasu. Aby krom nádraží bylo možné rekonstruovat střechu zimáku, postavit nový Sítenský most a opravit fasády věžových domů.
Návrh který vidíte, se stal podkladem pro projekční kancelář. Nová podoba vznikala ve chvíli, kdy jsme dali na časovou osu investice které bude město v příštích několika letech muset udělat.
Rok 2020 Nové řešení v podstatě zohlednilo vše co projekt z roku 2018. Počet parkovacích stání byl navýšen z 98 na 132. Přibyly „zelené střechy“.
- Odhadované náklady na realizaci jsou kolem 60 milionů. (rozdíl oproti projektu z roku 2018 je 285 milionů)
Projekt z roku 2020 má tři cíle:
- Zlepšit prostředí jak pro cestující i pro řidiče.
- Doba realizace musí být během následujících dvou let.
- Umožnit další využití daného území. Pokud by ve střednědobém horizontu význam nádraží i nadále klesal a nechceme území znehodnotit megalomanskou stavbou. V případě, že v budoucnu dospějeme do stavu, že nebude některá z částí stavby potřeba (odstavy, zastávky, parkoviště), je možné flexibilně plochu využít jiným způsobem. To by v případě, že by bylo nádraží zařízlé do svahu ještě více než je nyní, šlo těžko.
V širších vztazích území: Máme dohodu s Lidlem, že dojde k přestavbě prodejny na nový koncept. Snažíme se dohodnout, aby původní záměr stavby Kauflandu vedle pracovního úřadu byl přehodnocen a místo supermarketu vznikla na území bývalé Maďarky, nová čtvrť pro bydlení s obchody v pateru. Tím by byl umožněn i další rozvoj čísti brownfieldu Poldi přiléhající k centru města.
