Jedním ze způsobů, jak historické centrum města oživit, je umožnit novou výstavbu v prolukách a přestavby historických objektů na pro bydlení. Bohužel pokud už se našel investor, který chtěl stavět, narážel zákonné normy vyžadující, aby vyřešil parkování na vlastním pozemku. To mnohdy v centru není ani při nejlepší vůli možné. Jak Kladno problém řešilo dříve a jak jsme se rozhodli k problému přistoupit nyní?
Centrum na Kladně je téměř bez lidí. Bytů je tady opravdu málo. Aby se to změnilo, aby v centru začali žít lidé, je třeba aby měli kde bydlet. Je tedy potřeba umožnit stavbu nových bytů.
Aby investor v historické části mohl stavět, musí tedy krom jiného vybudovat dostatečný počet parkovacích míst. To bohužel mnohdy není možné. Pozemky jsou tak malé, že se na ně auta při nejlepší vůli nevejdou.
Dříve se to řešilo dvěma způsoby.
1, Investor se domluvil s majitelem jiného pozemku a ten mu parkovací kapacity pronajal. Nevýhoda takového přístupu je, že pokud pronajímatel následně nájem vypověděl, parkovací místa zmizela bez náhrady. Pro město nulový příjem.
2, Minulé vedení přišlo s jiným způsobem řešení problému. Pokud investor potřeboval pozemek na parkování, vyčlenili kus silnice a který mu chtěli prodat. Na prodaném kuse by vznikla vyhrazená parkovací místa. Vyřešili by tak problém parkování pro investora, ale zároveň s tím by zhoršili možnost parkování v centru.
Krom toho prodávat silnici na parkovací místa, to není dlouhodobě udržitelné. Za jedno parkovací místo by město prodejem získalo kolem třiceti tisíc korun. Přičemž by nadobro přišlo o část vozovky, parkovací místa by byla soukromá. To nám nepřišlo jako dobré řešení, proto jsme prodej na poslední chvíli revokovali.
Aby toho nebylo málo byl v roce 2016 schválen regulační plán centra, který pokud by došlo k jeho naplnění počítal s tím, že v centru zmizí 600 parkovacích míst na povrchu. Místo toho, měla na čtyřech místech vzniknout podzemní parkoviště:
- Pod hřištěm v Rabasovce
- Pod autobusovým nádražím
- Ve skále mezi stodolou a zdravotní školou
- U mostu na Švermov
Celý plán měl jeden háček. Město nemělo a v dohledné době nebude mít na to, aby na těchto místech parkovací kapacity postavilo. Pokud to někdo bude slibovat. Můžete si být jistí, že neříká pravdu.
Pro ilustraci jedno místo pod autobusovým nádražím mělo podle projektu z roku 2016 stát jeden milion korun. To byl také důvod proč město na autobusové nádraží nezískalo dotaci. Cena 1 milion na jedno parkovací místo, připadala poskytovateli dotace nepřiměřená.
Ono je něco jiného malovat na papír bez ohledu na ekonomickou situaci města a druhá věc je plánovat s tím, že chcete něco reálně udělat.
Teď se tedy dostáváme ke třetí variantě, kterou jsme uvedli v život na začátku tohoto roku. Ta umožní investorům stavět a město díky tomu vybere peníze na stavbu nových parkovacích kapacit.
Každý, kdo bude chtít stavět v centru a nedokáže vyřešit parkování na svém pozemku, může uzavřít smlouvu s městem a pronajmout si jedno parkovací místo na dobu pěti let. Město díky tomu za každé místo, které investor na stavbu potřebuje, získá 150 tisíc do fondu na navýšení parkovací kapacity. V porovnání s prodeji pozemků tedy 5x více přičemž nepřijdeme o pozemky.
Díky tomu můžou například vzniknout nové byty konverzí bývalé sýpky která léta chátrá naproti zámecké zahradě. Zatím jsme takto uzavřeli smlouvu se dvěma investory, díky čemuž do městského fondu získáme kolem dvou milionů korun.
Podobný „investiční fond“ Kladno mělo. Před volbami v roce 2014 v něm bylo nastřádáno dvacet milionů korun. Po volbách v roce 2018 jsme zjistili, že bývalý primátor Volf fond využil na kulturu, respektive velkou číst na své občerstvení a večírky. O tom ale někdy jindy.
Zpátky k parkovacím místům. Zároveň měníme regulační plán abychom místo čtyřech míst, kde parkování nikdy nevznikne, protože není nikdo, kdo by ho zaplatil, měli dvě lokality kde parkovací kapacity bude možné navýšit. I když se to někomu může zdát jednoduché i malá změna regulačního plánu musí projít všemi projednáními, a to zabere téměř rok.
První lokalitou, kde dojde k navýšení parkovacích kapacit je autobusové nádraží, které v tuto chvíli nemá žádné parkoviště. I když to tady není znát, absence odstavného parkoviště tady způsobuje problémy s parkováním v jiných částech města. Lidé dojíždějící z okolních vesnic využívají jako odstavné parkoviště například Havlíčkovo náměstí, Habešovnu nebo sídliště na Sítné.
Druhou vytipovanou lokalitou je stávající parkoviště v Rabasově ulici. To jde přestavět tak, že vznikne několikapatrové parkoviště s nájezdem z ulice Leoše Janáčka a výjezdem do Rabasovy ulice. Díky tomu, že využijeme terénu, nemusí se parkoviště zakopávat pod zem čímž se rapidně sníží jeho cena a zvýší se šance, že nezůstane jen na papíře.
S navýšením parkovacích kapacit na místě autobusového nádraží chceme začít na konci tohoto roku. Projekt je hotový. V tuto chvíli jediné, co nás brzdí, je regulační plán z roku 2016 který na místě autobusového nádraží parkoviště neumožňuje postavit.