Rozdělov Cihelna

Příští středu bude zastupitelstvo schvalovat plánovací smlouvu na lokalitu brownfieldu Cihelna v Rozdělově. Na pozemcích, které jsou v tuto chvíli nevyužité, by měl v první etapě (2020) vyrůst supermarket Lidl.

Následně v druhé etapě několik bytových a rodinných domů. Stavba obchodu je v této lokalitě umožněna územním plánem. Minulé vedení města, prodalo investorovi část pozemků a následně dalo na celou lokalitu stavební uzávěru. Proběhl soud, který investor vyhrál. Stavební uzávěra byla zrušena. Bývalé vedení města znemožnilo rozvoj brownfieldu další stavební uzávěrou.

Po volbách v roce 2018 začali zástupci města s investorem začali jednat o budoucí podobě lokality. Výsledkem je prodejna a ustupující bytová zástavba, přecházející v zástavbu rodinných domů.

Oproti původnímu plánu byla výška budov snížena, byly sníženy opěrné zdi, byla zlepšena prostupnost území a navýšen počet stromů. Prodejna je zásobována jedním kamionem denně. Bude zohledněn i požadavek na snížení světelného smogu, vypínáním poutačů v nočních hodinách.

Revitalizace sídliště Rozdělov Sever

Po půl roce plánování, setkávání a sbírání podnětů jsme v úterý představili finální výsledek studie pro přeměnu sídliště Rozdělov Sever. Kompletní revitalizace sídliště bude probíhat v několika etapách. Celkově by v sídlišti mělo být více zeleně, sportovišť, parkovacích míst a zlepší se přístup do lesa.

První verzi, kterou jsme pracovně nazvali nudnou, jsme nechali kompletně překopat. Chtěli jsme, aby nešlo jen o utilitární přestavbu a navýšení parkovacích míst ale aby sídliště a jeho vnitrobloky díky revitalizaci získaly jedinečný charakter. Architekti poté přišli s návrhem jedné menší a jedné větší dráhy pro inline, dětská kola a doslova z ničeho se podařilo vykouzlit další parkovací místa bez toho, aniž by bylo zasahováno do vnitrobloků. Celkově by díky kompletní revitalizaci mělo dojít k navýšení počtu parkovacích míst z 747 na 877.

Tímto děkuji architektům z ateliéru Monom za trpělivost, a hlavně obyvatelům sídliště kteří se do přípravy revitalizace v minulých měsících zapojili za podněty a konstruktivní debatu.

Co se bude dít teď? Nákup pozemku, díky kterému bude možné postavit propojku ze sídliště do blízkého lesa jde ve středu do zastupitelstva.

Na vizualizace celkový návrh se prosím dívejte s nadhledem Jde o studii ne projekt, který by řešil jednotlivé detaily, ty budou řešeny a v další fázi samozřejmě s obyvateli kterých se budou jednotlivé etapy týkat. Jako první bude připravena projektová dokumentace pro ulici Mládežnická a její okolí. Přestavba Mládežnické by potom měla proběhnout v příštím roce.

Dubí – Na Křížku

Po všech větších investorech chceme, aby ukázali svůj záměr veřejně. Tady vidíte jeden z nich.  V Dubí Na Křížku vznikne moderní bydlení se školkou, kavárnou, dětským hřištěm a minimarketem.

Nechceme, aby ve městě vznikaly malometrážní byty po tiscích, tak jak bylo v plánu v letech minulých. Chceme, aby vznikalo kvalitní bydlení, občanská vybavenost. Aby budovy měly, pokud možno zelené střechy, aby bylo dobře hospodařeno s vodou a aby bylo zajištěno parkování pod budovami.

Jaké prostředí, takoví lidé v něm.

Další investoři chtějí na výstavbu v Dubí navázat, nicméně jednání jsou stále v rané fázi. Možná se smějete ale pamatujete, jak vypadal Podprůhon před 8 lety? Nebo Švermov? Ani jedna z těchto adres nebyla žádná hitparáda. Teď je každá z těchto lokalit o několik úrovní výš. Z Podprůhonu se stává VIP čtvrť.

Na Dubí se dlouhé roky kašlalo. Teď se to mění. Začínáme pracovat na nové podobě Vrapické ulice, chceme, aby vypadala tak jako tomu bylo před lety, aby byla plná stromů.  Bude opravena Libušina. Kanalizace napojí čtvrť Na vysokém.

Jaké prostředí, takoví lidé v něm. Z levné čtvrti se stane čtvrť dražší. Nebude to za měsíc nebo za rok, jde o proces, který bude trvat několik let. Město to nezvládne samo, musí spolupracovat jak s investory, tak s lidmi, kterým není jedno jak jejich čtvrť vypadá. Společně to zvládneme. Nejen v Dubí.

Street art

V neděli ráno si chodím zaběhat. Po lese je to nuda, běhám po městě. Většinou jen tak bez cíle, dneska jsem cíl měl. Běžel jsem se mrknout na opěrnou zídku u autobusáku. Opěrná zídka autobusáku je teď legál. Místo, kde můžou lidi malovat bez toho, aby se museli někde plížit po nocích a riskovali, že dostanou pokutu.

Výsledek vidíte tady. Jak se z takové zídky stane legál a co bude dál?

Před několika týdny oslovil Centrál magistrát s tím, že by zaplatili americké malířce Emily Eldridge aby na Kladně něco namalovala. Město povolilo pomalovat zídku naproti Centrálu a opěrky mostu u obchoďáku. Akce odstartovala ohromnou vlnu diskuze. Někomu se to líbilo, někomu ne. Mnozí volali po tom, aby něco nakreslili místní a aby to bylo tak nějak kladenské.

Místním jsme tedy na legál dali opěrku u autobusáku a sloupy u Sítenského mostu.  Včera se do toho pustili. Na autobusáku jsou v kladenských barvách místní reálie. Vápenky, rudné zásobníky, těžební věž, logo Rytířů. Někomu se to bude líbit, někomu ne, to je holt život.

V září proběhne workshop na kterém si to bude moct vyzkoušet každý. My jsme začali připravovat projekt, který až spatří světlo světa, tak kolemjdoucím ukáže kousky z naší historie, na které se mnohdy tak nějak zapomnělo. Zatím to nechám pod pokličkou, ale až to bude, bude to pecka.

Proměna šedivých zdí, která z nevýrazných míst ve městě dělá místa, která si zapamatujete, začala jednou žádostí na pomalování zídky. Jak to skončí, těžko odhadnout…

Za podjezd ve Vodárenský!

Lidé zvláště ti starší, nemají rádi změny. Mají pocit, že z jejich světa postupně mizí to, co znali z doby svého mládí.  Bojí se a proto ve chvíli, kdy se dozví, že se má měnit prostředí kolem nich, jsou většinou automaticky proti.

Změny v ulici jen potvrdí to, co asi podvědomě cítí, že stárnou, že svět se mění. I když je změna mnohdy k lepšímu, je tím odsouzena k zániku jen proto, že jde o změnu.

Lidi chtějí, aby svět zůstal takový jako byl dřív, chtějí to, na co byli zvyklí, a to i za cenu, že to dřív stálo za kulový. Někdy s tím jde souhlasit, někdy ne.

Vezmu to na třech příkladech.

Příklad první. Do Wolkerovy ulice jsme chtěli přidat stromy a udělat z toho ukázkovou ulici, podle které by se pokračovalo dál. Stromy tam teď nejsou, znamenalo by to změnu, kterou nikdo krom jednoho z obyvatele nechtěl. Po opravě zůstane Wolkerova nejspíš opět bez stromů.  Z mého pohledu to ulici neprospěje, ale budiž.

Nostalgie po ulicích bez stromů… nostalgie po šedivých zdech, je něco s čím se špatně bojuje.

Příklad druhý. Teď začínáme plánovat přeměnu Vrapické ulice skrz Dubí. Na dobových fotografiích je vidět, že tam stromy byly. Když jsme se zeptali místních, zda tam chtějí stromy, a tedy ulici vrátit do původního stavu, byli nadšeni. Přesný opak toho, co se dělo s Wolkerovou.

Nostalgie po ulici, ve které byli stromy vykáceny ještě dříve, než se narodili ti, kdo v ulici teď žijí. Logiku za tím nehledejte, pokud se stromy vrátí, budu rád. Dubí prokoukne.

Příklad třetí. Kladnem letí informace o tom, že město uvažuje o zasypání podjezdu u 7. a 8. základní školy ve Vodárenské. Nikde není řečeno, že se tak stane. Most nad pojezdem je ve špatném stavu, bočnice podjezdu také. Je potřeba oprava.

Uvažujeme nad dvěma variantami. Z pohledu architektury a dopravní policie je žádoucí podjezd zasypat. Přechody na horizontu jsou nebezpečné. Návrh je vyřešit to jako přechody na Hradčanské.

Jsem teď prý městotvorná politická persóna a neměl bych prý polarizovat společnost a tak. Jenže i když budu mít na stole deset stanovisek architektů ukazujících, že dnes se takové mostky nestaví, že levnější, než oprava je zasypání, tak nějak podvědomě cítím, že to nechci. Chtě nechtě, musím polarizovat.

Z mého pohledu jako nearchitekta je mostek zase extra bezpečný. Krom jiného jsem na 8 ZŠ chodil, možná hraje roli nostalgie. Máma se mě nebála pustit samotného do školy, protože věděla, že cestou na pětku autobus nebudu trajdat přes frekventovanou silnici.

Asi stárnu proto chci, aby ten mostek ve Vodárenský zůstal. Chci, aby byl nový bezpečný a pokud možno širší. Architekti mě nebudou mít rádi, bude to dražší než zasypání a třeba mě ostatní přehlasují, ale aspoň to zkusím. Ne vždy má smysl bojovat za to, aby svět zůstal takový, jaký je, ale tady v tom případě to podle mě má smysl. Za pojezd ve Vodárenský!

V minulosti by město postupovalo tak, že se vybere jedna varianta a ta se realizuje. Bez ohledu na kohokoliv. My tohle měníme. Bude extra setkání s lidmi, které to zajímá. Ve čtvrtek 20.6. od 18:00 přímo u 8 ZŠ. https://www.facebook.com/events/362419581050473/ Tam představíme pro versus proti a bude se hlasovat.

Kdo a kde chce stavět na Kladně supermarket?

Aby nevznikla mýlka. Na mapu jsem dal ZÁMĚRY. Neznamená to, že na uvedených místech obchody vzniknou. Na mnoha místech zůstane u záměru. Například na Maďarce (pod autobusákem) je záměr stavět více než deset let. Původně chtěl stavět Interspar, následně Kaufland, do této doby nepostavil nikdo nic. Podobné to je na ploše u Oázy, kde chce Unihobby stavět už více než 8 let. 

Chci, abyste si mohli udělat obrázek sami. Nehodnotím značku řetězce nebo nabídku, to jsou věci, které se mohou během několika týdnů změnit, hodnotím to, kde má nákupní centrum vzniknout. Pokud bude daná plocha zastavěna, bude tomu tak na desítky let.

Proto jsem raději když investoři chtějí stavět v takzvaných brownfieldech (bývalé průmyslové zóny), než když chtějí zastavovat zelené plochy.

Stavba v brownfieldu vs. stavba na zelené louce jde ruku v ruce s výnosností. Co je výhodné pro investora, nemusí být výhodné pro město a jeho obyvatele.

Rozvojové plány v brownfieldech (zeleně): 

  • Cihelna Rozdělov – záměr investora prodejna Lidl a bytové domy
  • Maďarka – záměr investora na stavbu prodejny Kaufland (Stavba může vzniknout pouze v případě, že investor postaví dopravní napojení, které zpřístupní lokalitu Maďarky a dále Koněv z centra.)

Ostatní záměry se soustředí do oblasti nových Kročehlav (na mapě žlutě).

Místo hypermarketu na Růžovém poli, hobbymarketu vedle Oázy nebo supermarketu u Pražské ulice, bych raději viděl, aby vznikalo nové bydlení, občanská vybavenost typu škol, školek a nová sportoviště.

Povstání na vsi

Central nás oslovil, že by rád probudil místní scénu pouličního umění – streetart – k životu. Zaplatil si americkou ilustrátorku Emilly Eldridge, aby na šedivou zeď naproti obchodnímu centru něco namalovala. Tady se přiznám, že v celé akci má prsty Anna Gamanová a já. Když jsem to povolení podepisoval, první, co mě blesklo hlavou bylo, že jsem zvědavý, jak velkou bouři na vsi tenhle podpis odstartuje.


Vizualizace plochy u Centralu. Tady vypadala jinak, na fotkách v novinách taky, tak uvidíme co tam nakonec vznikne.

Krom zdi u zastávky Central jsme se rozhodli povolit pomalovat další plochy, pro takzvaný legál místním umělcům, jmenovitě opěrky Sítenského mostu a opěrnou zeď na autobusovém nádraží. Uvidíme, co tam vznikne. Můžou si tam libovolně malovat. Nikdo jim nediktuje co, a tak to má být.

V případě zastávky u Centralu přijede někdo zvenčí, aby nám provětral dvorek a přinesl svěží vítr. Jen tak na okraj, město to, že v něm vznikne místo, kde se za pár dní spousta lidí ráda vyfotí, nestojí nic.

Mnozí se díky tomu z módu „Kladno je chcíplý město, s**e na to tady pes, někdo s tím něco dělejte“ přepla do režimu. „Ježišmarjá táto, něco se děje, přijedou Američani a berou nám naše hodnoty“.

Ano, šedivé betonové zdi patří mezi to nejlepší, co tu máme. Ideální by bylo založit spolek za jejich zachování. Navíc když se má něco pomalovat, tak výsledku nesmí rozhodovat umělec, ale lidový tribunál. To dá rozum, takhle vzniká umění.

Streetart má různé podoby. Tohle najdete kdesi na Poldovce.

Streetart má různé podoby.
Tohle najdete kdesi na Poldovce.

Jen mě tak napadá, jak by asi vypadala Eiffelovka nebo třeba Sixtinská kaple, kdyby do výsledné podoby Michelangelovi krafal každý, co si šel zrovna kolem s putnou do kašny pro vodu. Jak Eiffelovka tak Sixtinská kaple vzbudila v době svého vzniku pozdvižení na vsi. Malby na opěrné zídce u zastávky Central se jistě nedají s těmito díly srovnat, ale byli jste někdy třeba u pomalovaných zbytků berlínské zdi? Vyfotili jste se u Lennonovy zdi na Malé Straně? Jsou to místa, která si nesete v paměti. Šedivý beton si nikdo pamatovat nebude.

Otázka je co chceme. Chceme, aby Kladno překročilo svůj stín? Chceme, aby Kladno bylo moderním městem kam by třeba občas mohl zabloudit nějaký turista, a přitom viděl něco co si zapamatuje? Anebo chceme, aby tohle město bylo skanzenem své vlastní minulosti, ze kterého každý utíká na víkendy pryč?

Brownfield Poldi se pomalu mění k lepšímu

Moc se o tom nemluví ale brownfield Poldi se pomalu mění k lepšímu. Například vedle Buštěhradu v centru UCEEB vyvíjejí vědci systém který dokáže dokáže získat vodu z pouštního vzduchu a kultivovat poušť v úrodnou půdu. Solar Air Water Energy Resource (SAWER) představí na Expu 2020 v Dubaji.

Kladno bez reklamního smogu

Loučíme se s reklamním smogem. První várka dvaceti billboardů byla právě odstraněna. Do konce roku zmizí dalších třicet ploch.

Oproti jiným městům je Kladno billbordovou reklamou zaplaveno, příjmy z ní nemá prakticky žádné.